Nestíhám

29. května 2007 v 17:49 | zaneprázdněná |  Martii a její bujná fantazie=o)
Tak je to tady! Není to sice žádný veledílo, ale zas tak úplně špatný to taky není. Abyste tomu rozuměli, to jsme takhle psali kompozici z češtniny a všechny témata byly publicistický. No já psala fejeton. A pokud chcete tvrdit, že tohle fejeton není, protože to není vtipný, nebo co, tak to máte smůlu, já to totiž vim, jenže jsem v těch dejme tomu 55 minutách nebyla schopná vymyslet nic lepšího. Třeba věřtě tomu, že v sešitě je to lepší, protože při přepisování jsem udělala ještě několik změn, který jsem si samozřejmě nezapsala (dokonce jsem přidala jeden odstavec, ale tak nějak teď vůbec netušim, o čem). No dost bylo keců... příjemné čtení... jo a abych nezapoměla....názory? sem s nima!

NESTÍHÁM


Testy, klavír, kapela, škola, Corale, angličtina, autoškola, rychle do sebe naházet oběd… a nebo ne, to už nestíhám…,sem tam trochu zábavy, ukázat se aspoň občas doma.
"Budeme muset do doučování zítra zase zrušit, mám toho teď moc a na tohle už mi čas prostě nezbývá. Snad za týden. Omlouvám se." Jenže za týden je situace úplně stejná. Možná… možná ještě horší, tentokrát totiž těžko hledám i ten čas na omluvu. A tak se musím rozhodnout. Dál se týden co týden omlouvat, nebo celé to doučování a tak i měsíční příjem UKONČIT?
Dobře, uznávám, že jsem si to zavinila sama. Mohla jsem si všechny ty aktivity rozvrhnout úplně jinak. Jenže znáte to - nechce se vám, později se to nehodí, pak na to zapomenete a za půl roku je vymalováno… A ty barvy mimochodem nejsou ani trochu veselé. Rodiče se najednou rozhodnou, že teď právě nebo nejpozději za týden (a ani o den víc) "Prostě půjdeš, přineseš si tu přihlášku a konečně si uděláš řidičák! 18 ti je už dost dlouho!" a aby dost jasně vysvětlili, že tentokrát to myslí OPRAVDU VÁŽNĚ, tak: "A jestli ne, tak ti to zařídim sama!" A je to tady! V tu chvíli mi totiž došlo, že ještě tak před 2 měsíci jsem měla času mnohem víc. Teď najednou na mě z každého rohu vyskakují vyčítavé, káravé pohledy a já začínám mí pocit, že se to prostě stihnout nedá!!! "Už to máš hotové?" "A co tohle, a támhleto a taky tamto a ono??" "Tys tam ještě nebyla? No to snad nemyslíš vážně!"
Tak třeba státnice. V plánu byly už na minulý listopad. Jenže… jenže to nevyšlo. Jsem si jistá, že jsem k tomu měla dostatek pádných důvodů, jen si teď zrovna na žádný nevzpomínám. dalším vypsaným termínem byl duben. Ale to mi zas po nátlakem začala ta autoškola a "milion" dalších věcí a taky jsem si najednou nebyla jistá, jestli na to vůbec mám (vždyť já už ani nestíhám vypisovat všechny argumenty)… no takže další přesun - na listopad? Když to vyjde…
Samozřejmě, že vím, že nemám absolutně žádnou šanci udělat a stihnout všechno, co chci a musím, ale zkrátka chci sama sobě dokázat, že na to mám, že zvládnu úplně všechno, že možná je cokoli. A tak lítám. Ne, vážně, poslední dobou mám pocit, že příležitostně dostávám ten dar - vznášet se vzduchem a navíc dost rychle. Jenže to má háček, bohužel se tam nahoře neudržím dlouho a dopady pak rozhodně nejsou měkké. Testy, klavír, kapela, škola, Corale, angličtina, autoškola, rychle do sebe naházet oběd… anebo ne, to už nestíhám… sem tam trochu zábavy, ukázat se aspoň občas doma… ale počkat, to už tady přece bylo. A pak že "dvakrát do jedný řeky nevstoupíš", já teda rozhodně ano, a řekla bych, že nejen dvakrát.Slyšeli jste někdy slovo KLID? Takové to krátké uklidňující slovíčko, neznáte? Ale to je chyba. To máte tak, prostě se na chvíli zastavíte, UKLIDNÍTE, potom nádech a výdech - POMALU (!!!) a pak si třeba všimnete toho, že dnes slunce svítí tak nějak jinak. No dobře, ono svítí pořád stejně, jenom někdy víc než jindy, ale ten pokus za to stojí, ne? A neříkejte, že na to nemáte čas! Já taky ne, ale tak si ho prostě udělám, někdy. Ono totiž nic jiného nezbývá. Tak jo, můžete se z toho nestíhání zbláznit, nebo třeba přestat spát (takový luxus si snad nemůžete dovolit) a nebo… nebo ZASTAVIT.
Teď si tak říkám, že to celé zní hrozně zmateně. Jenže ono je to naschvál. Ve shonu je zmatek a ve zmatku je rychlost, kterou vždycky někdo nestíhá, stejně tak jako já. A pak je všechno kolem nesouvislé a zmatené a nedokončené a chaotické jako tenhle fejeton. Tak.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zůza Zůza | 29. května 2007 v 20:17 | Reagovat

Zmatený články, hm to my umíme ;o)

2 Martii Martii | 3. června 2007 v 16:00 | Reagovat

ještě, že koukám k Werčence.... jsem si pořád říkala, že komentáře žádný a vona to přitom není pravda

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama