Můj rok...(můj můj můůůůj!!!)

8. září 2007 v 19:50 | profi cestovatelka s hlavou v oblacích:)) |  stalo sa... možná =o)))
Ať si říká kdo chce, co chce, ať si tenhle rok přivlastňuje kdokoli sebevíc, já zkrátka vím, že patřil a vlastně ještě patří MNĚ!!! Ne, nezbláznila jsem se a rozhodně nejsem naivní, jen jsem si zrekapitulovala všechny moje více či méně zásadní cesty do světa a zjistila jsem, že je ze mě vážně veeeeelikánská cestovatelka a mám ze sebe tím pádem veeeeelikánskou radost:). Vždycky jsem totiž chtěla cestovat, co nejvíc to jde, ale pokaždé se to omezilo "jen" na letní dovolené napříč jižní Evropou, popřípadě nějakou tu školní akci směr Francie, Anglie, či Německo s Coralema...to až letos...konečně... Tak tak, sotva odzvonilo mému bezstarostnému dětství, vydala jsem se do světa. No a přeci když už to tak pěkně začalo, budu se moc moc snažit, aby to jen tak neskončilo. Jsem totiž člověk zvídavý, zvědavý a taky hladový po všemožných zážitcích s neuvěřitelnou touhou vidět toho co nejvíc a rozšířit seznam navštívených hlavních měst evropských států na další a další!!!

Začalo to vlastně už loni na konci května, když jsme odjeli se třídou do Holandska a pokračovalo hned v září naší proslulou cestou do Ameriky. Jo, taky to bylo cestování, ale to, které dělá tenhle rok MÝM ROKEM, začalo skutečně až únoru.

Takže cesta číslo 1 - Slovensko: Odjela jsem tam lyžovat s Kubou a nějakou neznámou bandou jeho kamarádů. Bylo nás tam 10, tři holky a zbytek pánové. Bála jsem se, ale odjela jsem. Všichni byli hrozně milí a já si celý ten týden užívala. Vařili jsme, pili, lyžovali, pili, hráli hafo her a u toho všeho jsme se smáli a smáli. Hned první den jsem se stačila na kopci spolu se Štěpánkou ztratit, ale naštěstí jsme se po nějaké době našly. Domů se mi vůbec nechtělo, odvážela jsem si navíc tygra Bruna (to když jsem si ve tři ráno poslední noc usmyslela, že mám zbytečně moc peněz), loučila jsem se partou super lidí, který od tý doby vídám jak jen to jde a byla jsem spokojená a asi i šťastná:)

Za druhé červenec a...Djerba: Ani tam se mi původně nechtělo. Na ten týden jsem už měla jiný plány, ale nedalo se nic dělat. První noc, chvíli po příletu jsme se s Ráďou vydaly na pláž, obtěžovali nás hnusný nadržený Arabáci, všude to smrdělo, po zemi se válely kelímky, pláž, na kterou nás odvedli, byla škaredá, rozkopaná a bahnitá a vůbec...v týhle zprdelený Africe jsme týden rozhodně strávit nechtěly!!!!!!!!!! Jenže... ráno byla realita úplně jiná. Snídaně nám chutnala, kelímky byly uklizeny, všechno bylo provoněný rozkvetlýma ibiškama a pláž prosím (opačným směrem než jsme šli v noci) krásná, písčitá, se slaměnýma slunečníkama. Paní delegátka nás navíc upozornila, že po setmění není radno z hotelového arealu vycházet (tak proto byla ta branka v noci zamčená, příště už ji přelejzat radši nebudem:)) Celý týden jsme si užívali jako někde v ráji. Afrika je prostě něco úplně jinýho než všechny ty Evropský země, kam jsme dosud jezdili. Bylo krásně vedro, animátoři se starali, abychom se ani chvíli nenudili, barmani se usmívali do všech stran a celým areálem se rozléhala taková ta jižanská hudba od rána až do noci. Pokoj s klimatizací, relativně daleko od pokoje rodičů, nádhernej bazén, ibišky, sluníčko a absolutně žádný problémy. Nejradši bych tam zůstala ještě měsíc a i to by bylo málo. Odlítala jsem obohacena o několik telefonních čísel a mailových adres na kluky z hotelu...opět šťastná a s mnoha nezapomenutelnými zážitky...achjo

Jen pár dní na to - Itálie: Ano ano, zase jedna cesta s Coralema. Tentokrát podstatně uvolněnější než Amerika. Jen dva koncerty, koupání v moři, jeden den v aquaparku, jeden v Římě. Všude kolem muzikanti a skvělá nálada. Skoro každý večer jsme s Karčou chodily na kousek pizzy a především víno. K družení jsme se nějak neměli, až poslední večer jsme se sdružili:) a ráno pro jistotu rychle odjeli, ovšem zážitků bylo opět dosti.

10. srpna: odjezd do Německa: Tentokráte mezinárodní tábor v Senftenbergu. Malovali jsme bagr, krajinky, nudili jsme se, ale nakonec to byla docela sranda. Opět jsme se (já) družili a to s Maďary, procvičovali jsme si mohutně celých 12 dní angličtinu, zjistily jsme, že máme v pokoji myši, dokonce i na pěknej průser došlo:) Domů jsem si odvážela další důležité informace do mého evropsko-afrického průzkumu a vyrážku kolem pusiny...au

A konečně ve středu odjíždíme (já letos už podruhé) se třídou na Slovensko... sice jen na pár dní, protože v sobotu už budeme zase zpátky doma, ale bude to tak nějak poslední výlet se třídou. Bohužel nejedem všichni, někteří totiž dali přednost jiným (velmi snadno odkladným) činnostem a vykašlali se na to (nebo možná spíš na nás), popřípadě tam už byli a tak se jim nechce podruhé utrácet za stejná místa a nebo to jsou jen morousové, kterým se bůhví proč jet nechce... Nu což, přece si to nenecháme jen kvůli nim zkazit, je to jen jejich chyba...všechno by totiž šlo, jen chtít a tak když někdo nechce, přijde o spoustu zážitků... (ale vůbec mě to neštve, že...)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martii Martii | 9. září 2007 v 14:27 | Reagovat

No samozřejmě, že jsem hlasovala i já sama:) hihi

2 Zůza Zůza | 9. září 2007 v 18:12 | Reagovat

To je zradaaa mě nejde hlasovat!!! Ale hlasuju pro Čechy, samozřejmě, i když s tou druhou půlkou moc nesouhlasim... :oP

3 Tomáš Tomáš | 10. září 2007 v 16:09 | Reagovat

Nemám tušení jaký teplíčko u něho může být, ale asi vyhraju... ;o)

4 Martii Martii | 16. září 2007 v 15:31 | Reagovat

Jupííí jupíííí zatím mi vede Willy!!!!!!!!!!!!!!!!!

5 Zůza Zůza | 20. září 2007 v 16:59 | Reagovat

no že tady se toho děje... :o)

6 Tomáš Tomáš | 24. září 2007 v 10:54 | Reagovat

a jo...!

7 Martii Martii | 24. září 2007 v 21:03 | Reagovat

no jo pořád...když mám blbou náladu, tak prostě nepíšu..nebo aspoň nic publikovatelnyho

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama