Říjen 2008

Akronym

20. října 2008 v 21:02 | Martii |  Martii a její bujná fantazie=o)
Můj první úkol na Tvůrčí psaní - jeden z volitelných předmětů na mé zbrusu nové škole:-) Baví mě to, jen mi občas dělá problém psát "na povel", což tenhle akronym byl. A mimochodem to není žádné sprosté slovo, je to jen pár (ode dneška pár=14) vět, začínajících na písmena v mym jméně, které by mě měly charakterizovat...Tak tedy tady mě máte (jen škoda, že jsem to nenapsala tak, aby to na sebe navazovalo a dávalo to tak smysl...i když, kdo mě zná, pochopí...)

Miluju muziku...

A co říkáte folku a jazzu?

Radka - mé odvážnější, o hlavu větší a o rok mladší JÁ:)

Trochu víc odvahy a štěstí by občas neškodilo...

Improvizace? Radši ne.

Neviditelná...někdy je to jednodušší, jindy spíš přítěž.

A pak se dala do pláče...(ale to by bylo na dýl)


Dobré jídlo? Pizza od Itala:-)

U sta hromů, a co dál:-)?

Škoda času.

Kulturní zážitky, ty já stavím hodně vysoko...

Oči - občas je to jak s tou neviditelností...musím k tomu něco dodávat?

Vypsat se z problémů je jednodušší než o nich mluvit.

Á...á to bude asi vše, ještě, že nemám ještě delší jméno!

Náhoda?

5. října 2008 v 18:43 | Martii
Roztrhl se mi řetízek. Měla jsem na něm toho malýho stříbrnýho panáčka, měla jsem toho "chlapa na krku". Teď spadnul a ležel na posteli na žlutém prostěradle. Jinak se zdálo být všechno v pořádku, položila jsem ho na stůl vedle postele a bez chlapa na krku krásně usnula.


Pár hodin na to jsem dostala kopačky. Bez chlapa na krku, teď už doopravdy. Taky na tom žlutém prostěradle.


Byla zapnutá televize a zrovna dávali ukončení nějaké velké akce s titulkem: "Je čas se rozloučit" Jak poetické.


...znamení? Spíš jen náhoda, ale divná.



A pak se mi divte, že mám hrůzu z černých koček, rozbitých zrdcadel atd.